Dva měsíce života opět na jiné planetě jsou za mnou. Byla to moje třetí cesta do neznáma, už po třetí jsem okusila dálný východ a ověřila si, že jejich způsob života je opravdu primitivní. I přesto, že nebylo vše ideální a podle mých představ, tak bych ohodnotila tuto cestu pro mě jako nejúspěšnější a to už jen z důvodu, že jsem si konečně něco málo vydělala. Lidi si vždycky představují ohromný balík peněz a jak je vše lehké, ale věřte, že takhle lehce to nefunguje. Lidi v agentuře byli milí, což bylo něco na co jsem dlouho čekala, protože pak se daleko lépe s takovými lidmi komunikuje a i já sama se cítila lépe. Vzhledem k tomu, že byla agentura od našeho apartmánu poměrně daleko, tak jsme tam skoro žádný čas netrávili a všechno se řešilo telefonicky, což nebylo ovšem občas úplně nejlepší. Ohledně apartmánu jsem se zmiňovala hned na začátku, prostě jsem celé dva měsíce žila v přítomnosti broučků a švábů, ale myslím, že jsme se nakonec dobře spřátelili a oni pochopili, že bude lepší, když budou vylézat jen v noci. Krom broučků jsem si na ten apartmán celkově zvykla, vlastně mi ani nic jiného nezbývalo, ale ono, když se koupili svíčičky, kytičky a různé serepetičky, tak to vypadalo lépe a útulně. Co byla prostě výhra, že jsme měly s Adri největší pokoj a hlavně koupelnu jen pro sebe a nemusely jsme se o ni dělit s dalšími pěti holkami.
Co se týče spolubydlících, tak mám opravdu vždycky štěstí, že narazím na super holky. Bydlelo nás teda sedm na apartmánu a z toho čtyři Rusky, my dvě Češky a jedna Brazilka. Neskutečně jsme si sedly, že mi bude opravdu hodně smutno, hlavně jsem celé dva měsíce mluvila rusky, hrozně moc jsem se naučila a bylo mi potěšením takové slečny potkat. Ono, když se nad tím zamyslím, tak je neskutečné kolik přátel už díky těm cestám ve světě vůbec mám.
Z práce jsem kolikrát taky úplně nadšená nebyla, jen přece mají jiný módní styl, teda pokud se tomu tak dá říct, ale rozhodně to bylo hezčí oblečení než v Taipei, tady se snaží kopírovat třeba hodně Zaru, takže si představte Zara oblečení v jejich upravení. Hlavně na práci vždycky hodně spěchali a milí rozhodně nebyli. Ale tak co, nějaká ta práce byla, mohlo to být lepší, ale to může vždycky a hlavně byla neskutečná konkurence, půlku Guangzhou tvořily modelky.
Mám za sebou opět velkou zkušenost do života a myslím, že si budu všeho víc vážit a téhle cesty určitě litovat nebudu. Nemá každý šanci se podívat do Číny a já ji měla a měla bych si toho sakra vážit.
Potom už to utíkalo hrozně rychle, odpočítávala jsem poslední dny a těšila se domů. Zpáteční let jsem bez problémů zvládla a pak, když jsem vyšla z letiště a viděla tam stát maminku, byl to skvělý pocit. Oběma nám spadl kámen ze srdce a naprosto se nám ulevilo.
Teď už sedím doma, ve svém rodném Česku, užívám si každé maličkosti, pohodlí, čista a hlavně bezpečí. Konečně jsem zpátky u svého skvělého přítele, který mě s mou nejlepší kamarádkou neskutečně překvapil a úžasně mě přivítali. Děkuju moc za podporu, děkuju za to, že mám tak skvělou rodinu a blízké kolem sebe.
Tak já se tedy loučím, pac a pusu
