Jak to asi jen říct, letěla jsem tu s tím, že mi bylo řečeno od mé momentální spolubydlící krnovačky Míši, že momentálně nejsou skoro castingy a čím dál méně práce. Celkem mě to vyděsilo, ale řekla jsem si, že to mohlo být chvilkové a bude zas dobře. Bohužel zatím se to říct nedá i přesto, že jsem tu teprve týden, tak je to hrůza, holky odlítají domů, protože skoro nejsou castingy a tím pádem ani práce. Já sama byla zvyklá minulý rok hned ze začátku i na 12 castingů za den a teď jeden nebo dva? To vážně? Nejspíše není sezóna už nějakou dobu a obávám se, že ještě nějakou dobu nebude. Jsem z toho celkem zklamaná, protože co si budeme povídat, ale letěla jsem tady za cílem si vydělat a vzhledem k tomu, že první týden za mnou a druhý přede mnou a práce žádná, tak to zatím nevypadá. Řeší to tady teďka všechny holky a jak říkám, odlítají domů.
Proto jsem se rozhodla to vzít spíše jako dovolenou , protože jestli to tak bude i nadále, tak chci letět domů. Vzhledem k tomu, že jsem se tady minulý rok skoro nikam nedostala a neustále byla zavřená doma, tak se to snažím teďka napravit a užít si to jak jen to jde! Podívat se na plno různých míst a brát to aspoň nějak pozitivně..
A hned bych začala právě tím, že jsme na apartmánu čtyři a to nejvtipnější? Má spolubydlící je nejen , že Češka, ale taky přímo z mého města, což mi přijde jako neskutečná náhoda. Zároveň jsem za to hrozně ráda, protože jsme spolu na pokoji, neustále v kontaktu a nesedíme doma na zadku. I přesto, že jsme se nebavily v Česku , tak teď jen z nás super krnovská dvojka a chceme si to užít prostě naplno!
Zrovna před chvilkou jsme přijeli z výletu, byly jsme se projet lanovkou a viděli neuvěřitelnou přírodu, Míša si dala nějaké jejich jídlo a já jen opět přihlížela, protože už jen od pohledu bych to nejedla. Sice nám bohužel nevyšlo počasí, protože pršelo a byla zrovna zima, ale i tak jsme si to užily a dokonce nazpátek i poprvé obě vyzkoušely jízdu autobusem. Uvidíme co naplánujeme zítra, každopádně teďka už máme večer a jsem pořádně utahaná. I přesto, že jsem tu po druhé, tak je začátek opět těžký, chybí mi rodina a mí blízcí, pořádně jsem se neaklimatizovala a pořád se nenaučila chodit spát jak bych měla. Takže čtěte dokud píšu a držte mi palce!
