Dnes je to přesně měsíc od mého odletu do Číny. Sama nevím, jestli to utíká rychle nebo pomalu, ale vím, že mám ještě celý jeden měsíc před sebou. Taky doufám, že bude další měsíc více pracovní, protože jsem popravdě čekala více práce. Vlastně minulý rok, jsem byla po měsíci z Taipei už doma, tak teď to naštěstí nehrozí, protože castingy a sezóna je, akorát je tady pořádná konkurence
Stejně je to vždycky zvláštní pocit, člověk si toho tolik uvědomí a začne si opravdu všeho více vážit. Pořád se budu opakovat s tím, jak to rozhodně není lehké a není to žádná dovolená, to mi prostě nikdo nevyvrátí. Když si vzpomenu na svou první cestu, na svůj první měsíc a na probrečené týdny, tak už je to lepší, ale stále jsou chvíle, kdy se mi stýská, kdy se nedaří, tak jak má, kdy hledám sama na sobě chyby a nevím si rady, ale vím jedno, už žádná Čína. Necítím se tady dobře, nesedí mi jejich primitivní způsob života a nelíbí se mi jejich prostředí.
Na apartmánu nás už vlastně žije šest, z toho jedna Brazilka, tři Rusky a my dvě Češky. Naštěstí jsou holky v pohodě a rozumíme si, sice se tady skoro baví jen rusky a má ruština není na tolik dokonalá, abych se bez problémů dokázala domluvit, ale snažím se to nějak zvládat a hlavně kolikrát pochopit jejích srandu. Co je výhoda, že máme s Adri opravdu ten nejlepší pokoj a vlastní koupelnu, takže nemusíme stát frontu na záchod či sprchu. V kuchyni je to taky boj, hlavně, když přijedeme po celém dni z castingu a každá si chce něco uvařit. To stejné se týče internetu, jakmile se všechny připojíme, tak je konec. Taky mám špatnou zprávu, myslela jsem, že kamarádi švábi jsou pryč, ale opak je pravdou. Přes den jsou pryč, ale v noci nám lozí po kuchyni a nevím, kde všude. Pomyšlení na to, že už měsíc žiju v jejich přítomnosti, šílené. Taky máme spotřebiče v super stavu, hlavně když pračka pere i deset hodin nebo, když lednička vlastně nechladí. No co, musím se nad tím povznést a myslet na to, jak se mám doma dobře!
Tento týden se dost táhl, dny neubíhaly, castingů moc nebylo a slunce nedodávalo energii. Tak jsem aspoň vyrazila do fitka, dokonce už 2x a super, vyzkoušela jsem jejich spinning, po 20 minutách jsem byla naprosto hotová a ještě teď necítím tělo.
Tím, že máme castingy i v sobotu, pro nás zatím neměl víkend nějak smysl. Musím říct, že jsem tu měsíc a ještě jsem neviděla žádnou památku a volné neděle proflákáme pomalu v posteli, takže doufám, že to napravím a něco zajímavého najdu. Dneska jsme pozvali holky z druhého apartmánu na večeři a budeme společně dělat palačinky a koukat na film, tak aspoň nějaký odreagování. Zítra mám naštěstí práci, tak snad jich bude ještě víc, ať to utíká.
Tak snad vás to baví číst a vážíte si toho, že nemáte doma šváby!
Zase za týden, pa
0 komentářů:
Okomentovat